Weezer – Weezer (The Red Album)

Po modré a zelené barvě přicházejí opět v intervalu sedmi let kalifornští matadoři Weezer s další eponymní deskou. Tentokrát sami sebe na přebalu obklopili barvou červenou, tradičně přidali bílý blištivý nápis kapely/desky a případný problém s názvem tím již po třetí laxně vyřešili. Šestá studiovka kapely se tedy zase jmenuje „Weezer“, ovšem letos se prozměnu pyšní přívlastkem „The Red Album“.

Záliba v ostrých barvách se u Riverse Cuoma a spol. rozhodně nezapře, protože nejnovější dílko americké čtveřice dost možná patří k tomu nejpestřejšímu, co kdy vůbec nahrála. Více jak roční pauza, během které si právě Cuomo odskočil zpátky do školních lavic proslulého Harvardu, aby úspěšně dokončil svá přerušená studia, kapele jako takové jednoznačně prospěla a ta od jara 2007 během více jak 14 měsíců nahrávacího procesu dokončila práci, za kterou se stydět rozhodně nemusí.

Pokud si ještě vzpomenete na předešlou poněkud nudnou desku „Make Believe“, která jakoby měla jen zaplnit mezeru v diskografii Weezer, pak na ní opět rychle zapomeňte. S letošní novinkou totiž pánové oproti roku 2005 otočili o více jak 180 stupňů. Ta tam jsou naprosto nezáživné tříminutové bludy. Na červenou se tentokrát rozhodně nestojí, naopak, pořádně se rozjíždí a i když se „The Red Album“ jasně drží v jakési omezené rovině pop-punku, snaží se do ní začlenit dost kreací a prvků, díky nimž se mezi ostatními kolegy v zaprášených regálech hudebních krámů malinko zvýrazní. Připraveny jsou jak klasické (a v porovnání s ostatními nezáživnější) velmi nenáročné písně, složené pouze z několika přehmatů na pražcích kytar, tak i daleko kompozičně složitější vypalovačky, které dokáží zaujmout i po několikáté. Sice se ani v těchto případech nejedná o žádné světoborné skladatelské extáze, ale když se v jedné stopě objeví hned několik zvratů, různá tempa, nasládlé piáno nebo dokonce náznak sborového zpěvu, je to rozhodně příjemné probuzení ze všech těch stereotypních melodií valících se odevšudy. Přihodíme-li k hudbě i trochu dětinské, ovšem dobře fungující texty, se kterými si Weezer berou na paškál i na první pohled vážné (nebo romantické, jak chcete) písně, dostane celá deska místy silně sarkastický nádech. A to je v dnešní době, kdy je v kurzu psát co možná nejosobnější alba, příjemná rarita.

I přesto, že obsahuje „The Red Album“ pouze deset kousků, je poměrně zdlouhavé a vydržet jej koncentrovaně poslouchat od první do poslední minuty vyžaduje slušnou dávku úsilí. Nemůžu tvrdit, že občas vyloženě nudí, ale kvůli výše popsaným ne zrovna složitým písničkám a nemastném neslaném tempu se značně podlužuje čekání na ty zábavnější. Dříve nebo později si v playlistu začnete, ač chcete nebo ne, pečlivě vybírat, přeskakovat a význam desky jako konceptu tím automaticky ztratí veškerý svůj smysl. Jestli to je dobře nebo ne, na to si myslím dokážete odpovědět sami.

Kvarteto Weezer si s novým materiálem dalo načas. Právě dlouhá neprovozní doba jim, zdá se, pomohla k novým nápadům, čehož budiž důkazem právě třetí eponymní album. Příjemný písničkový mix zvedne náladu a co víc – dobře pobaví. Pokud tedy máte možnost, sáhněte po červené desce i vy, za poslechnutí rozhodně stojí.

Weezer – Weezer (The Red Album)

Hodnocení: 6/10

Vyšlo: 03. 06. 2008
Label: Geffen

Tracklist:

01. Troublemaker
02. The Greatest Man That Ever Lived (Variations On A Shaker Hymn)
03. Pork & Beans
04. Heart Songs
05. Everybody Get Dangerous
06. Dreamin‘
07. Thought I Knew
08. Cold Dark World
09. Automatic
10. The Angel And The One